Když na otázku věříte v boha? Co je bůh, resp. víra v boha? Je to náboženství? A když ano, pak co bylo dříve člověk nebo náboženství? Potom bude muset odpověď znít člověk. Má potom tento bůh a táto víra smysl? Určitě se dá poukázat na chybu. Přece víra pochází z člověka a proto každá víra se objevila po člověku. To souhlasí, ale bůh ne. Proto ho (boha) existenci člověk nemůže ani popřít ani prokázat. Nic z ničeho nepochází. A to něco byl bůh. A vše co tu je pochází z boha.
Náboženství je jako cesty v labyrintu. Jedna vede k východu druha muže být slepá. Otázka zni po které jít? Jít pořad rovně? Neodhýbat? Odehnout by znamenalo poupravit prvotní cestu. To by znamenalo,že ta první měla, třeba nevelkou, ale chybu. To bych musel uznat, že jsem se mýlil. To nikdy. Přece má cesta je ta jediná správná. Neodbočovat. Jít po základnímu plánu. Jen ták dojdeme? Nezní v bible náhodou, kdo přijde ten vezme? Ale hloupost. Přece tam zní „kdo hledá, ten nalezne“.
