Můj osobní názor (nevěřícího) je, že současná společnost prochází krizí víry. Znám spoustu věřících lidí, kteří jak se říká "nepraktikují" tzn. nečtou bibli, dokonce ji ani nemají doma, nechodí do kostela, nemodlí se. V dnešní době postavené na technologiích, vědě, internetu je pro tento typ věřících těžké věřit panu faráři, který už 2000 let pronáší stejné věty, které měly svoji váhu tenkrát (a připouštím, že některé mají dodnes, takové desatero je základem morálních vlastností většiny slušných Evropanů ať už jsme věřící nebo ne), bohužel většina dogmat, na kterých církev stojí je dneska značně přežitá a tito moderní věřící s nimi mají problém. Ať už je to názor na potraty, homosexualitu, sexualitu jako takovou nebo třeba to, že žena se nemůže stát farářkou (v katolické církvi), což v dnešní genderově vypjaté době určitě některým ženám i mužům může dělat problém.
Můj problém s církví jako organizací je především ten, že navenek vystupuje jako ztělesnění veškerých ctností, šiřitel dobra a prostředník mezi jediným správným Bohem a lidmi, pod povrchem je to však obrovský nadnárodní podnik s ekonomickým, politickým a společenským vlivem. A to se na to snažím nahlížet objektivně bez konsipračních teorií alá Šifra mistra Leonarda.
ČLÁNKY DO MAILU