O tom řemesle bloggerském

Jsou bloggeři a bloggeři…

Mám názory. Asi každý má nějaké názory. Nemyslím si že bych byl bůhvíjak skromný. Ale nevím, nikdy bych si nenechal za svoje názory platit, mohou být brilantní, jedinečné, dokonalé, nebo to jsou jen denní momentky… Ve skutečnosti jsou to ale pouze názory, nejsou tam žádné 100% seriózní informace, ale i kdyby…

Není tak daleká doba kdy si chudí webdesigneři vydělávali tím, že si udělali web, strčili tam 15 rádobyerotických fotek ukradených z jiných webů a čekali na tučný šek z Ameriky. Doba se opakuje, líní webmasteři jsou přes zveřejněné 150$ šeky stále chudí, a ti, kteří nepochopili, si tentokrát prasí svoje stránky reklamou z AdSense.

Nemám nic proti AdSense. Nemám nic proti portálům žijícím z reklamy. Nevadí mi ani blogeři a už vůbec ne jejich odměna. Co mi vadí je to, jak se dnes z každého (rád bych aspoň napsal každého druhého) webu stává AdSmetiště.

Přemýšlím proč asi byl Google tak úspěšný. Možná to nebylo ani tak geniálním vyhledávacím algoritmem jako prakticky úplnou absencí přímé reklamy v době tehdy reklamou přeplácané Altavisty. Dnes stejný Google vydělává miliardy díky textové, obyčejné opovrhované textové reklamě kterou prodává za 10 centů za proklik, reklamě, po které by v době pestrých bannerů a strakatých portálů ani pes neštěkl. Je to díky tomu, že svou reklamu nikomu nevnucuje. Nezajímá vás? V pravém rohu nahoře je snadné ji přehlédnout, pokud vás nezajímá. Ale pořád nabízí více informací než blikající banner „***WET BITCHES***“ . Nekazí si svůj kredit, ale nabízí tuto možnost jiným.

Každý má svůj kredit. Můžete jej za pár centů prodat pár lidem hned nebo jej za stejných pár centů prodávat miliardě lidí desítky let. Hlídám si svůj kredit. Možná jej nikdy neprodám úplně, ale nikdy ze mne nebude prodejná děvka, která se bude snažit vnutit každému.