Hlavní navigace

Adobe je černý kůň internetových aplikací

18. 4. 2007 0:03 (aktualizováno) | David Antoš

Šel jsem se dnes podívat na další setkání Czech SIGCHI. Na rozdíl od mé minulé návštěvy to tentokrát mělo opravdu smysl. Místo stokrát omletých PR řečí Googlu, které jsem musel vyslechnout minule, dnešní prezentace Tomáše Metličky z Adobe o jejich nových platformách a formátech mi pomohl ujasnit si řadu věcí.

Přednáška se týkala technologií PDF, Flash, Flex a Apollo. Zvláště poslední z těchto hesel je extrémně zajímavé a bývá považováno za posun, který může znamenat splynutí webu a desktopu. Ačkoliv se trpělivě snažím pochopit, co všechny tyhle a obdobné (třeba XULRunner) věci znamenají, je to celé příliš technické a mé nulové programátorské znalosti mi brání v plném docenění. Dnešní SIGCHI mi však umožnilo udělat si ucelenější představu a myslím, že už docela chápu, jaké změny by mohly přijít. O to více jsem se utvrdil v názoru, že Apollo je na cestě zatřást počítačovým světem (pokud se nenajde ještě něco lepšího, což ale na trendu nic nemění). Pokud se nejedná jen o nějaké hračky pro programátory, asi už je daná technoogii dost daleko a míří na dostatečně žádoucí oblast, aby byla opravdu revoluční.

PDF

Tomáš Metlička svou řeč zahájil PDF – z mého pohledu nejnudnější částí. PDF pro mě znamená možnost, jak vyexportovat dokument z OpenOfficů s jistotou, že se při poslání na jiný počítač celý dokument nerozsype. To je asi jediný důvod, proč jej používám a nikdy jsem o něm nijak jinak nepřemýšlel. Demonstrované možnosti tohoto formátu jsou však daleko širší, dá se do něj nacpat v podstatě cokoliv. Audio, video, animované obrázky, flashové objekty (přičemž nejen animace, ale snad i různé interaktivní aplikace – třeba hry apod.) Nově by také měl velmi dobře podporovat 3D objekty. Jelikož však PDF příliš nepoužívám, nějak mě tahle zpráva nevzrušuje. Asi to znamená, že uživatelské manuály budou chytřejší a šikovnější. Supr.

Flash

Daleko více vzrušující je flash. Podle údajů Adobe jej má nainstalováno nějakých 98 % počítačů s internetem, což tak jistě přibližně bude. Zajímavý byl graf, jak rychle probíhá přechod na novější verze – tuším že to číslo bylo 70% penetrace do roka. I to je impozantní, důležité zvláště v souvislosti s novinkama v nejnovější verzi Flash Playeru, kdy zpětná kompatibilita není úplná a rychlost jeho rozšíření je klíčovým údajem.

Flash je slovo, které zahrnuje spoustu věcí. Flash Player je plugin, který si uživatelé stahují pro zobrazování flashových objektů. Ty jsou schovány v souborech s koncovkou SWF. Tvorba aplikací může probíhat bez oficiálních nástrojů, v jazycích MXML (což je prostě jen nějaké upravení XML) a AS (snad trochu jako Javescript, pokud ne, nesežerte mě). Nemám ke všem těmto písmenkám žádný vztah, ale je potřeba je rozlišovat, aby bylo srozumitelné, co znamenají nové značky Adobe.

Flex

Flex není v zásadě nic nového. Jedná se o produkt, na výrobu flashových objektů – vedle starého flashového editoru, který je zaměřen spíše na animace a grafiku, existuje nový editor nazvaný Flex, který se snaží usnadnit vývoj flashových aplikací. Ani jedno však není potřeba používat a výstupem obojího je standardní SWF soubor.

Flash versus AJAX

Flash je na webu široce zastoupen a tělo na tělo soupeří s AJAXem (který chápu jako šikovné využití možností Javascriptu). Tomáš Metlička sice tvrdil, že se o přímý souboj nesnaží a že se obě technologie mohou spíše doplňovat, ale mně se zdá, že jejich záběr se jasně překrývá. Mapy Googlu jsou například v AJAXu, srovnatelná aplikace Yahoo ve flashi. Z uživatelského pohledu je výsledkem obou postupů něco dosti srovnatelného, intuitivně se mi flash zdá být perspektivnější než tak trochu zneužívaný javascript. Podle Tomáše Metličky je rychlejší na vývoj a datově méně náročný, argumenty pro AJAX pochopitelně neuvedl, ale jeho dominance na dnešním webu asi nějaký důvod mít bude. Přesto pozice Adobe je ze všech obdobných aktivit nejsilnější – penetrace flashe je ohromná zejména díky hrám a online videu. Koupě Macromedie před rokem a kus byl rozhodně perspektivní krok.

Apollo

A konečně Apollo, ten ze všeho nejzajímavější počin. Pokud PDF je dobrý na sjednocení chování více či méně interaktivních dokumentů napříč počítači a platformami, Flex je technologie umožňující jednodušeji obohatit web o nové služby a přesunout jeho paradigma z „stránka“ ku „aplikace“, pak Apollo je způsob, jak propojit desktop a web, vzít si to nejlepší z obojího a umožnit opět multiplatformní jednoduchý vývoj různých aplikací.

Apollo je prý runtime. To je na mě trochu příliš, ale pokud je runtime Java, Apollo a něco od Mozilly, pak chápu, že snad umožňuje spouštění daných aplikací. Tzn. Apollo si budou uživatelé muset nainstalovat, buď zvlášť nebo současně s nějakou na něm postavenou aplikací. Tak můžete učinit už nyní, ačkoliv nějaká verze pro masové rozšíření bude snad ve druhé polovině roku.

Samotné aplikace pak mohou být celkem cokoliv – Apollo pracuje zejména s obsahem v HTML (ale prý včetně Javascriptu atd., prostě kompletní dnešní web) a SWF, proto to může být třeba jen normální webové stránka. Instalací dojde k přidání ikonky na plochu a všude možně, daná aplikace se bude chovat jako normální desktopová, celé uživatelské rozhraní však bude dáno vůlí jejího tvůrce. Do této chvíle popis připomíná třeba i jenom jednoduchou utilitu NetJaxer, který umožňuje přesně tímto způsobem spouštět webové aplikace v oknu Internet Exploreru bez všech lištiček a menu. Když si to vyzkoušíte, najednou je rozdíl mezi třeba Zoho Sheets a Excelem velmi nevýrazný, alespoň co se uživatelského rozhraní týče.

Jenže Apollo je pochopitelně daleko víc. Aplikace mohou pracovat se specifickou schopností zasahovat do počítače. FineTune – obdoba last.fm – je jednou z prvních ukázek. Jeho nový desktopový klient postavený na Apollo například umí automaticky naimportovat knihovnu z iTunes. Díky Apollo by se tak „webové aplikace“ mohly dostat ke stejným právům jako ty „desktopové“ včetně zápisu na disk a podobně. Asi nejzmiňovanější funkcionalitou je pak třeba možnost práve offline, jelikož Apollo bude umět data odeslat najednou, až se člověk finálně připojí. Mezitím není nutné neustále načítat aplikaci z internetu, což by ostatně mělo znamenat i jejich urychlení. Rychlost je přitom podle mého názoru to nejzásadnější – všechno, co běží na Javě používám nerad právě proto, že to mému už ne zcela výkonnému počítači dává pěkně zabrat. Apollo by měl být celkem nenáročný.

A ostatní?

Apollo samozřejmě není jediná podobná iniciativa, ale Adobe je dnes rozhodně nejsilnější. Je ve vývoji nejdál, má v ruce něco velmi jednoduchého a do karet mu hraje i bezprecedentní rozšíření flashe. To je třeba argument proti snahám Mozilly o podobnou věc – přes úspěch Firefoxu takový vliv nemá. Věci jako AllPeers, Joost ši Songbird však na platformě Mozilly fungují již dnes, jaké má přednosti by musel ohodnotit někdo se znalostí vývoje aplikací. Zajímavostí je, že Apollo je vlastně sám takový prohlížeč. Musí zvládat přeložit klasické webové soubory do nějaké vizuální podoby, proto v sobě má zabudovanou schopnost normálního prohlížeče. Proto jsou jeho největší konkurenti Microsoft a Mozilla.

Klec prohlížeče padá

Co bude tento posun znamenat? Webové aplikace se zbaví klece prohlížeče. Jeho uživatelské rozhraní je vhodné pro brouzdání netem, ale pro aplikace jako je emailový klient jsou prostě objekty typu adresového řádku, menu, stavového řádku atd. nadbytečné, překáží. Navíc se dostanou naroveň desktopu v možnostech práce s daty na počítači. Webové a desktopové aplikace splynou.

Opuštění prohlížeče však má i své nevýhody, celé to může vyvolat větší zmatení a fragmentaci. Aplikace ve Windows většinou respektují nějaké sjednocené parametry rozhraní, Apollo aplikace si mohou dělat úplně, co chtějí. Současný stav, kdy většinu času člověk tráví uvnitř svého prohlížeče v opět jednotném rozhraní s věcmi jako je adresní řádek, který mu umožňuje kdykoliv jít prostě jinam, pravděpodobně také skončí – Gmail, YouTube atd. budeme nadále moci používat skrze Apollo, s rozšířenými možnostmi, ale mimo prohlížeč.

Tenký klient stále daleko

Apollo není přímo skok směrem k vizi tenkého klienta, desktop se nevytrácí, jen spojuje síly s webem. Jistě však dříve či později bude existovat možnost synchronizace aplikací na jakémkoliv počítači, který zrovna budete používat – abyste se ke své paletě programů dostali odkudkoliv. Programy se definitivně přemění ve „služby“, jejich aktualizace bude průběžná a bez nutnosti nutit uživatele k reinstalaci – umístěním potřebného obsahu Apollo aplikací na internet bude aktualizace centrální a snadná.

Z diskuse

Závěrem pár poznámek z popřednáškových dotazů. Tomáš Metlička hovořil o svém názoru, že PDF a Apollo budou postupně konvergovat – již dnes lze v Apollu vytvořit aplikaci na zobrazování PDF dokumentů.
Původní podpora flashi konkurujícímu otevřenému formátu SVG je nejistá, Adobe prostě má jiné želísko v ohni. Důležité to je zvláště u mobilů a podobných zařízení, kde flash má pravděpodobně výrazně menší podíl než SVG. Existují však dohody s největšími producenty mobilních zařízení a flash se touto cestou bude snažit prosadit i zde. Pravděpodobnější je spíše otevření flashového formátu, podobně jako dnes Adobe usiluje o uznání PDF jako standardu. Problémem však je možný vznik alternativních flash playerů, které by mohly rozbořit jednotnou podobu flashe napříč počítači a platformami, což je prý jeho hlavní deviza.
Připravovaný media player nemá být konkurencí pro YouTube a podobně, ale spíše technologie pro vylepšení přehrávání videa na internetu. Prostě spíše něco jako DivX WebPlayer.

Pokud je spot plný faktických nesmyslů, omlouvám se. Nerad se pouštím do oblasti, kde nemám šanci porozumět, ale Apollo je věc natolik důležitá pro podobu nejen internetu, že jsem nemohl odolat.