Programovací jazyk pro dnešní den: Erlang

Zkoušel jsem volat na to číslo 609 696969 ale žádnej Novák tam není!

Tommy: Ja jsem totiz predtim poslal serveru pozadavek na vymaz a tak ustredna uz cislo na novaka nezna :)

Zdroják na ten loader / unloader by náhodou nebyl? Rád bych do něj nahlédnul.

Jinak, co se týče těch vlastností Erlangu, pravděpodobně je spíše ocení někdo, kdo má alespoň základní znalosti nějakého funkcionálního jazyka. Předpokládám, že většina vysokoškolsky vzdělaných lidí v oboru IT zná aspoň trochu Lisp, když už nic. Takže bych to neviděl tak beznadějně. ;-)

[3]:<pre>-module(starter).
-export([stop/0, start/0, restart/0, bootup/1]).

%% called after recompilation
restart() -> test:run().

stop() ->
case is_pid(whereis(star­ter)) of
true ->
starter ! stop,
stopped;
_Else ->
already_stopped
end.

start() ->
case stop() of
stopped -> io:format("Starter stopped.~n");
already_stopped -> true
end,
io:format("Starting starter~n"),
Pid = spawn_link(?MODULE, bootup,["."]),
register(starter, Pid).

bootup(Dir) ->
put(dir, Dir),
put(delay, 2000),
put(modifs, none),
loop().

loop() ->
receive
stop ->
exit(normal);
recompiled ->
?MODULE:restart()
after get(delay) ->
% io:format("watching dir ~p...~n",[get(di­r)]),
Files = filelib:wildcar­d("*.erl",get(dir)),
Modifs = lists:map(fun(File) -> {File, filelib:last_mo­dified(File)} end,Files),
% io:format("---~p~n",[Modifs]),
case put(modifs, Modifs) == Modifs of
true -> true;
false -> recompile(Files)
end
end,
loop().

recompile(Files) ->
Recompile = fun(File) ->
Result = compile:file(File),
% Result = code:load(File),
io:format("Com­piled: ~p~n",[Result]),
case Result of
{ok, Module} when Module /= starter -> code:purge(Module), code:delete(Mo­dule);
_ -> ok
end
end,
lists:foreach(Re­compile, Files),
io:format("---Recompiled~n"),
starter ! recompiled.</pre>

(aha, tak s indentaci to bohuzel nepujde)

Díky. I v případě, že má náhodou Erlang taky sémanticky odsazování, je ten zdroják pro studium užitečný. emerge erlang už doběhl, takže bych to mohl vyzkoušet. :-)

Uf: sémanticky významné odsazování (ala Python &co)

[5] "zobrazit zdroj" v prohlizeci to jisti

Dobrý tip, díky

Tak na všech IT univerzitách se dnes tuším učí nějaký zástupce jayka funkcionálního programování, např. huskel

jo haskell se na MUNI FI uci, ale opravdu je to haskell, ne huskel :))

jinak, funkcionalni programovanni jde zaplat panbuh mimo mne :)

Vsude se to uci .. a stejne to nikdo nepouziva.

Neřekl bych, že nikdo. Např. Linspire používá nějakou dobu Haskell jako hlavní vývojový prostředek pro svoje nástroje, některé prvky funkcionálního programování jsou často používané např. programátory Pythonu. Docela dost lidí používá MLDonkey napsaný v OCAML. No a samotný Erlang se samozřejmě používá taky. ;-)

12> Přinejmenším se člověk naučí myslet jinak než procedurálně. Mám jeden semestr funkcionálního programování za sebou a i když se jen těžko objektivně posuzuje, jestli mi ty znalosti vysloveně pomáhají v praxi, řekl bych že jo. Člověk se naučí běžně zacházet s rekurzí a některé funkcionální konstrukce se dají použít v Perlu, Pythonu, JavaScriptu nebo XSL.

No ... tyhle funkcionalni jazyky jsou sice pekny na hrani, ale pro realny pouziti (mozna s vyjimkou nejakejch specialnich vypoctu) jsou podle me naprosto k nicemu.
Vytvoreny kod v podstate neni mozne udrzovat a silne pochybuju, ze by se v nem vyznal nekdo jiny nez autor.
Ano, vysledny kod je sice kratsi, ale kdo se ma vyznat v konstrukcich typu : podle vysledku rek. volani zavolej jeste jednou sama sebe s parametrem jako vysledkem jeste jednoho rek. volani. (nekecam, opravdu jsem to v jednom programu potreboval). ... predstavte si potom jak, kdyz mate kod, prijit na to, co to dela ...
(znam jenom Hasskell, mozna Erlang bude pouzitelnejsi)

Ehm, pokud jsou funkcionalni jazyky tak "nepochopitelne" a "neuzitecne", tak proc je microsoft ochotne vykrada do sveho ce sharp? (a nerekne tvurcum puvodnim napadu ani diky)
Anonymni funkce a closures, automaticka inference (odvozeni) typu, to bude v dalsi verzi microsoftiho jazyka. Java chysta neco podobneho.
Samozrejme tomu bude Microsoft rikat nejakou svoji prihlouplou manazerskou hantyrkou a za dva roky to bude umet kazdy "Visual" vidlak a propagandisti z Microsoftu o tom budou extaticky vykrikovat na svych blozich coze prevratneho zase vymysleli.
Chytri programatori jako je Frantisek a ja ovsem tohle zname a pouzivame uz dnes.
Mimochodem, cely humbuk kolem webovych sluzeb a posilani zprav ("enterprise", XML, blablabla) je vlastne opakovanym vynalezanim Erlangu - paralelni zpracovani s komunikaci pomoci zprav.

Idealni programovaci jazyk pro BeOS.

Pokud vím, tak BeOS je plně poplatný době svého vzniku - je v C++.

Funkcionální programování mě zajímá, pač to používají chytří lidi a jsou produktivní. Osobně s tím mám problém - "impedance mismatch" je killer.

NecoOTomVim: Ale spis min nez vic :) Podobny problem se resi uz dlouho, existuje x ruznych objektovych reseni, ale az XML webove sluzby odbourali zbytecne technologicke naroky na strane integrovanych systemu / procesu. Muzu nejak jednoduse zavolat proces Erlangu z libovolne jine platformy, kdyz jsou XML webove sluzby jen opakovanim jeho funkcnosti? Pokud ano, dalo by se uvazovat o tom ze XML webove sluzby by mohli byt nahrazeny Erlangem, jinak je to jen jedno z milionu kvalitnich sudlitek pro homogenni prostredi, pro heterogenni prostredi jsou tu vyborne XML webove sluzby.

Taky nemam rad buzzwords, ale je potreba rozlisovat kdy se za nimi skryva skutecne uzitecna technologie...

BTW, to ze nekdo vykrada funkcnosti z funkcionalniho jazyka do objektoveho jazyka o kvalite toho funkcionalniho jako celku nerika vubec nic :) Cimz samozrejme netvrdim ze kvalitni neni.

[19]
Dobre, dve malo zname pravdy:
XML je zvast a XML webove sluzby jeste vetsi. Naucte se Lisp a pi-calculus a Erlang, pochopite principy a to je dulezitejsi nez reklamni blaboleni dobre placenych konzultantu a jine pakaze.

> Ad "nekdo vykrada funkcnosti z funkcionalniho jazyka do objektoveho jazyka o kvalite toho funkcionalniho jako celku nerika vubec nic :)"
Ale rika. Obtizne problemy (jako je garbage collection, napojeni na imperativni prostredi atd.) vyresi nektery akademik ve funkcionalnim jazyku a kvalitne to popise ve sve prednasce, dobre placeny zvanil od javy nebo od microsoftu si to poslechne a pak udela to same pod jinym nazvem.
Je to smutne, ale je to tak.

[20] Pletete hrusky s jablkama :) Znovu a pomaleji: jak mi pomuze Lisp a pi-calculus a Erlang vyresit integracni problemy ktere resi XML webove sluzby? Zatim mam dojem ze o XML webovych sluzbych vite jen prave to co placaji marketingovy manazeri. Tentokrat prosim konkretni odpoved, ne nadavani na uspesnejsi konzultanty :)

Pokud vim, na posilani zprav byl zalozeny uz SmallTalk, coz je (pokud se nemylim) rok 1975.

Jinak v programovani nebyva problemem ani tak pocet radku, ale zejmena udrzovatelnost. A tady musim souhlasit s [15], ze to neni silna stranka funkcionalnich jazyku. To, ze se eventuelne nejake konstrukce prenasi do imperativnich jazyku neznamena, ze jsou lepsi (protoze resit co je "lepsi" je vpodstate nesmysl), ale ze se mohou obcas hodit.

[21] Vy zase pletete dohromady principy a jejich konkretni implementaci.
Jeste jednou a poomalu.
Pi-calculus a Erlang vas nauci premyslet o paralelnich procesech ktere komunikuji pomoci zprav, a tyto znalosti pak muzete v omezene mire pouzit ve svete webovych sluzeb (bohuzel neni nic lepsiho).

[23] Na tom se shodneme :) Na zacatku diskuse byly WS humbuk a zvast a ted uz neni nic lepsiho, takze jsem s vyvojem diskuse spokojen :)

Vite co, nacpete si do zadni brany spicate zavorky a vykriknete pri tom "aaach integraaaace eeenterprise".

Webove sluzby resi jen tu nejjednodussi cast celeho problemu - format prenosu dat.
To ze s paralelnim programovanim jsou spojene mnohe dalsi (a tezsi) problemy ovsem xml salati ani netusi, mozna tak za pet let s velkou slavou prijdou na to co vi erlang uz ted.

Tak dóst, tohle nikam nevede. Webové služby možná řeší jen vzájemnou komunikaci, ale to kvůli tomu, že nic jiného řešit nechtěly. XML je praktická věc, stačí se rozhlédnout kolem. To, že nějaké technologie nabízely funkce podobné XML už dřív, na užitečnosti a úspěchu XML vůbec nic nemění. Proč by XML saláti měli vědět něco o paralelním programování nevím… Každá technologie má své výhody a nevýhody, a ne vždycky vyhraje ta „technicky nejlepší“. Nebylo by dobré se s tím smířit?

[25, 26] Preju Vam, aby se Vam v nejblizsi dobe podarilo ziskat trochu nadhledu z vyssi perspektivy, bez toho takhle dalekosahle soudy o technologiich, ktere vyvolaly tuhle debatu opravdu delat nejdou. Kazdopadne tahle diskuse pro me po "argumentu" [25] ztratila jakykoliv smysl a dal ji nebudu marnit cas :)

Po [25] jsem si opet uvedomil syrovou skutecnost, ze jsme na blogu (ehm) zakladatele kompostu. Jen tak dal. Az na dren.

Jaja, pro oravdu se clovek zlobi.

Sice po asi roce, ale přece. Tak nevím jestli mám FF tykat, ale asi jo. Ten loader je hezkej. Jen taková drobnost, když si přečteš Making Reliable Systems with Presence of Software Errors od Joe Armstronga a kriticky se podíváš na ten svůj výtvor tak je to pěkné až na jednu věc. Bez put a get by to bylo hezčí :-) Jde čistě jen o to, že to není úplně čisté. Krom toho na přepnutí na nový kód není potřeba ten starý purgovat, stačí když se zavolá plně kvalifikovaná funkce a už to běží na novém kódu. Tedy překompiluješ a můžeš na to zapomenout, dřív nebo později všechny běžící procesy migrtují na nový kód.

-module(starter).
-export([stop/0, start/0, restart/0, bootup/1]).
%% called after recompilation

restart() -> test:run().
stop() ->
case is_pid(whereis(star­ter)) of
true ->
starter ! stop,
stopped;

_Else ->
already_stopped
end.
start() ->
case stop() of
stopped -> io:format("Starter stopped.~n");

already_stopped -> true
end,
io:format("Starting starter~n"),
Pid = spawn_link(?MODULE, bootup,["."]),
register(starter, Pid).

bootup(Dir) ->
loop(Dir, 2000, none).
loop(Dir, Delay, Modifs) ->
receive

stop ->
exit(normal);
recompiled ->
?MODULE:restart()
after Delay ->
% io:format("watching dir ~p...~n",[Dir]),

Files = filelib:wildcar­d("*.erl",Dir),
NewModifs = lists:map(fun(File) -> {File, filelib:last_mo­dified(File)} end,Files),
% io:format("---~p~n",[Modifs]),
case NewModifs == Modifs of
true -> true;

false -> recompile(Files)
end
end,
loop(Dir, Delay, NewModifs).
recompile(Files) ->
Recompile = fun(File) ->

Result = compile:file(File),
% Result = code:load(File),
io:format("Com­piled: ~p~n",[Result]),
case Result of
{ok, Module} when Module /= starter -> code:purge(Module), code:delete(Mo­dule);
_ -> ok

end
end,
lists:foreach(Re­compile, Files),
io:format("---Recompiled~n"),
starter ! recompiled.

Tak odladěno a vyzkoušeno. Zajímavé, že mě nenapadlo si takovou věcičku taky udělat. Jen tak pro ty rozumbrady aka Dusek. Jen si zkuste napast něco co si skompiluje novou verzi sebe sama a bez přerušení činnosti pokračuje s novou verzí kódu. V erlangu brnkačka viz následující kód.

Pročištěná verze:

-module(starter).
-export([stop/0, start/0, loop/1]).
-define(dir, ".").
-define(timeout, 2000).
%% called after recompilation

stop() ->
case is_pid(whereis(star­ter)) of
true ->
starter ! stop,
stopped;
_Else ->
already_stopped
end.

start() ->
case stop() of
stopped -> io:format("Starter stopped.~n");
already_stopped -> true
end,
io:format("Starting starter~n"),
Pid = spawn_link(?MODULE, loop,[{?dir, ?timeout, none}]),
register(starter, Pid).

loop({Dir, Delay, Modifs}=S) ->
receive
stop ->
ok;
_ -> loop(S)
after Delay ->
% io:format("watching dir ~p...~n",[Dir]),
Files = filelib:wildcar­d("*.erl",Dir),
NewModifs = lists:map(fun(File) -> {File, filelib:last_mo­dified(File)} end,Files),
% io:format("---~p~n",[Modifs]),
case NewModifs == Modifs of
true -> loop(S);
false -> recompile(Files),
?MODULE:loop({Dir, Delay, NewModifs})
end
end.

recompile(Files) ->
Recompile = fun(File) ->
Result = compile:file(File),
io:format("Com­piled: ~p~n",[Result]),
case Result of
{ok, Module} -> code:purge(Module),
code:delete(Mo­dule),
code:load_file(Mo­dule);
_ -> ok
end
end,
lists:foreach(Re­compile, Files),
io:format("---Recompiled~n").