Hlavní navigace

Programátorská dieta - pokračování

22. 8. 2006 22:59 František Fuka

Před dvěma měsíci jsem na tomto místě psal o „programátorské dietě“, kterou jsem začal provozovat, abych něco udělal se svou váhou.

Myslím, že je čas na menší update.

Metodu, popsanou v odkazovaném blogpostu, používám necelé tři měsíce. Za tu dobu jsem zhubl („pomalu ale jistě“, nikoliv skokem) přibližně o 9 kilogramů a nepozoroval jsem jakékoliv zdravotní problémy (kromě ucpaného pravého ucha). Dnes jsem si byl koupit dvoje nové džíny menší velikosti, protože ty původní jsou mi velké a utažený pásek už je nehezky krabatí.

Během těch tří měsíců jsem se asi čtyřikrát nebo pětkrát zúčastnil akce, kde jsem se vědomě „přežral až to hezké nebylo“, což se následně projevilo zvýšenou průměrnou vahou a trvalo vždy tři až pět dnů, než se opět snížila na hodnotu před akcí.

Pod mým původním postem bylo mnoho reakcí čtenářů, z nichž některé mi připadaly zcela mimo. Je samozřejmé, že každý je jiný a každé tělo reaguje jinak. Přesto si dovoluji trvat na tom, že když budete jíst malé porce a to pouze když máte hlad, budete hubnout, ať máte metabolismus jakýkoliv. Vědecké podklady pro to nemám, ale prostě mi to připadá logické, že to tak musí fungovat, pokud nemáte nějakou mozkovou poruchu a nelžete sami sobě.

Ještě nesmyslnější byly argumenty o „jojo efektu“. Je pravděpodobné, že když bych se teď na svou dietu vykašlal a začal se cpát fastfoodem několikrát denně jako dřív, přibral bych. A co má být? Je snad nějaká (jakákoliv) dieta neúčinná proto, že když se na ni vykašlu a přestanu ji dodržovat, tak ztloustnu? Nejsem nablblá žena ve středním věku, která se rozhodne „dva měsíce držet dietu a pak zase žít normálně“ (a tudíž zase přibrat). Je mi jasné, že pokud mi chutná jídlo a nesportuji, je snadné přibrat a doufal jsem, že je to jasné i všem čtenářům.

A co se týče sportu: Tento druh diety jsem zvolil proto, že mi bylo jasné, že se spíš dokážu psychologicky donutit nejíst když nemám hlad, než se donutit k jakémukoliv pravidelnému sportu. Je pravda, že i když váha jde stabilně dolů, nějaké lépe tvarované svaly by také nebyly k zahození a občasným klikem nebo sedem-lehem rozhodně nic nezkazíte.

Ale to už je – jak říkají v Barbaru Conanovi – „úplně jiný příběh“.

Sdílet

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).